Zaopatřovací ústav

19. únor 2009, Ze života

Tak jsem pořád zdravotně špatnej. Po několika dnech ležení v posteli jsem byl včera nucen jít zvučit jazz a dneska jsem zase v pr*eli. Nějak mi to sedlo na průdušky, takže je radost kašlat a jíst. Taky jsem se zase dozvěděl nějaké novinky o náboru nových spolupracovníku do naší instituce. Začíná to budit dojem, že jsme zaopatřovací ústav ředitelových kamarádů. U některých to sice byla dobrá volba a firmě to prospěje, ale někde si myslím, že se jedná o těžké šlápnutí vedle a pasujeme se do role úřadu práce na plný úvazek. Problém je v tom, že i když se naberou noví a schopnější lidi, že ti co tam pracují nyní a stojí za hovno se nepropustí a paradoxně budou těm schopným šéfovat. Zní to zvrhle, ale bohužel je tomu tak. V soukromých firmách to funguje tak, že ten kdo udělá opakovaně průser nebo nesplňuje pracovní normu tak letí a je nahrazen. U nás se radši naberou další lidi a nějak se to okecá. Zlatej soukromník ...

Komentáře