Vyzobaný slunečník
19. duben 2018, Ze životaKaždým rokem, když proběhnou moje narozeniny, tak z toho mám pár dní depresi než se zbrchám s tím, že život jde dál. Přírodu nepřečůráte a narozdíl od Heleny Vondráčkové prostě mládnout nebudete. V souvislosti s tím uvědomováním si, že se ty nůžky věkového rozdílu mezi váma a slečinkama stále víc a víc rozevírají jsem si vzpoměl na jednu příhodu ze života.
Bylo mi něco přes dvacet, mladý a krásný, ještě jsem neměl šedivé chlupy, čelo do půl hlavy a na penis jsem si viděl i bez erekce. Chodívali jsme se slečinkama do místního koktejlbaru Fontána (nyní Akvárko, ale bůh ví co je tam teď) a spolužačka jedné z nich tam přišla s přítelem. Ona mohla mít tak 18, druhák nebo třeťák na gymplu a on měl asi 35, svobodný mladý muž. Tehdy jsem to asi tak neřešil, ale teď si uvědomuju, že on tam vlastně působil jak zjevení z jiného světa - kůže ošlehaná životními zkušenostmi, zvládal víc panáků než my ostatní a pil socové kafe. Když se na to podíváte optikou nezávislého pozorovatele, tak si řeknete, že co je na tom, borec měl románek se studentkou (ale prej spolu dlouhodobě chodili, no nevím, dneska mu musí být něco kolem 50), ale ... pak se na to podíváte svýma očima, že byste na té židli mezi mládeží seděli vy. Pro mě už je to dneska nepředstavitelné, zhostit se té role starého vola, předávat své bohaté životní zkušenosti ostatním a nedejbože kdyby došlo na koitus tak si po pár štychách volat záchranku (ne, tak špatně na tom ještě nejsem, trošku jsem to nafoukl).
Tenhleten příběh mi vždycky tak nějak prolítne hlavou když sedím s kumpánem na Jiném kafi a když projde nějaká holčička v legínách (a většinou se školním batohem) tak utrousí "tahle bude určitě dobře mrdat". Možná jo, ale určitě ne s námi, životem zkušenými muži v nejlepších letech.
