Babyboom

16. březen 2009, Ze života

Určitě to ze svého okolí a okruhu svých přátel znáte. Pomalu se všichni dostávají do oné rodičovské fáze. Na tom by nebylo nic špatného kdyby se k těm dětem chovali jako rozumní rodiče a ne švihlí prarodiče. Teď totiž frčí šišlání na ratolest, přehnaná úzkostlivost a zacházení jako s malovaným vejcem. Já zastavám názor nezodpovědného rodiče, že dítě by si mělo nabít hubu aby se poučilo. Možná si myslíte, že o tom prd vím protože jsem porod vlastního dítěte ještě neabsolvoval, nicméně jsem jedno dítě od půl roku věku vychoval a nikdy jsem se s ním moc nepáral. Zatím sice nemůžu posoudit, jak se to na něm v budoucnu podepíše, ale to, že jsme na něj nešišlali a pořád za ním neběhali když se vydala někam na rajs ho nijak nepoznamenalo a myslím, že je úplně normální. Na své dítě se ovšem docela těším, ale necítím potřebu s ním provádět výše uvedené věci, oblékat ho jako panenku Anabel, mít koupací plán na 19.00 nebo posílat fotky toho nechutného tvora (ano, na novorozenci neshledávám nic hezkého) pár hodin po porodu. Jestli něco z uvedených zásad poruším, tak mi prosím dejte přes hubu.

S oním bejbybúmem souvisí také společenská intergrace novopečených rodičů. Teď byl velký rozruch kvůli jedné brněnské kavárně, kam je zákaz vstupu s dětmi. Plně souhlasím a podporuji provozovatele. Nevím, proč se nad tím někdo pozastavuje. Každý si ve svém soukromém podniku může určit jaké pravidla chce a je na lidech, jestli je hodlají akceptovat a pokud ne, tak mají právo jít jinam. Pokud bych rozjížděl kavárnu, tak bych tam asi zavedl totéž nebo alespoň zákaz kojení. Jsem odpůrce kojení na veřejnosti a přijde mi to docela netaktní, takhle si v kavárně vytáhnout kozu. Pokud někdo tvrdí opak - a to tvrdí, ba dokonce si kojičky založili nějakou společnost - tak si myslím, že to v hlavě nemají tak úplně v pořádku. Nejsem puritán, ale co je moc, to je moc. Myslíte si, že jednou přijde doba, kdy se bude souložit na veřejnosti za bílého dne? Je to přece naprosto přirozené ...

Komentáře






Nia

16. březen 2009, 10:23

Jo, jo, jo!

syner

20. březen 2009, 06:23

Takže: co se týče šišlání na ratolest, tak podle nejnovějších trendů všude radí, aby se nešišlalo. Jenže někteří prarodiče či prarodiče bohužel tuto vlastnost nabyli ne zcela vlastní vinou, ale mnohdy nekompletním chrupem či úplnému zapomenutím si nasadit protézu. Někde se dokonce psalo, že od 3 měsíců má již smysl mluvit na dítě pomocí žvýkání horké brambory, takže kromtoho, že máme několik anglických říkadel a pohádek, přibyl i slovník. Nevím přesně jak je to s budováním vztahů s dítětem od půl roku, ale můžu říct jak je to s početím, čekání 9 měsíců, samotný porod a věk do 3 měsíců. Jakmile jsme zjistili, že čekáme mimčo, tak jsem měl samozřejmě obrovskou radost. Jak břicho mé manželky rostlo, tak jsem si ten zámotek/zárodek/plod začal čím dál víc zamilovávat a těšit se společně na porod. Když už bylo břicho opravdu velké, tak jsme si s ním povídali, když zrovna před spaním nebylo co dělat. Byl jsem při porodu a viděl co si manželka vytrpěla, jakmile vykoukla hlavička Nellinky a po něm tělíčko bylo vše úplně jinak. Okamžitě jsem dostal strach a dávku rodičovské zodpovědnosti. Pokaždé co spala jsem kontroloval jestli dýchá. Po pěti dnech cestou z porodnice jsem stále kontroloval jestli dýchá, ještě do měsíce namátkou.... a teď už má 3 měsíce, a už ji nekontroluji. Nevím co je panenka Anabel, ale máme velmi pěknou oblíkací výbavu. Co se týká koupacího plánu, tak ten nedodržujeme přesně na hodinu a každý den, ale podle toho kdy krmíme, snažíme se jí vytvořit spací režim.. takže koupem kolem 19:30 +- 1,5h, abych byl zcela přesný. Takže nevím jestli se dá mluvit o koupacím plánu. Navíc koupeme každé dva dny a také v ten den, kdy se hodně zapotí ať už při pití nebo v sak&paku.. pak jí totiž smrdí třeba hlavička.. a to mi jako fakt vadí. A posílat fotky nechutného tvora ? Ano, než jsem měl svoje dítě, tak musím uznat, že bych taky neposílal fotky toho nechutného tvora. Jenže myslím, že s vlastním dítětem je to úplně jinak. Má to mnoho důvodů. Pokročila doba např. Když mě rodila mamka, tak taťka u porodu nebyl nebo dokonce nemohl být, za komančů to bylo... já jsem u porodu byl a tak máme i fotky z porodnice, což můžem třeba někdy i ukázat dceři, až z toho bude mít rozum. V době, kdy jsem byl rozen já byl barevný foťák vzácnosti, resp. barevný film.. člověk rozmýšlel jestli má ušetřit za černobílý film a sakramentsky špekuloval, jestli má zmáčknout spoušť a jestli nakonec fotka vůbec vyjde. Takže naše generace má fotek z mládí tak akorát a video žádné. Ty fotky z porodnice ani tak nejsou na nátlak z mé strany nebo manželky ale spíše na nátlak "tetu sis neměl rozhněvat", takže strýčkové, tetičky, babičky, dědečkové a rodina komplet si sami vyžádali hned první den fotky. Můžu říct, že nikdy se mi nelíbilo žádné mimino na obrázku nebo v reálu, ale když jsem viděl moje, tak jsem se okamžitě zamiloval, je to úplně něco jiného... o ostatních stále říkám, že jsou škaredé, ale naše je hezké a nejkrásnější. No a také kamarádi a známí okamžitě vyžadovali fotky, tak jsem se velmi rád pochlubil s tím, co jsem stvořil. Malované vajce: můžu říct, že tak zhrubado měsíce jsme se o něj starali jako o malované vajce, protože byla moc malinká a zranitelná... teď už má skoro 3 měsíce a již máme určité zkušenosti jak s ní zacházet, tak dá se říct, že teď s ní zacházíme jako s vejcem na tvrdo. Do budoucna nepředpokládám, že za náma bude pořád chodit s tím, že "Paragon má bebí" a pofoukat... ale to se vše ukáže samo. Když to tedy shrnu, tak zatím nevím jak budu vychovávat a starat se, ale vím, že půjdu pomyslnou střední cestou. Nebude to samorost a nebude to závislák na mamince. Ano, pokud tedy něco z toho porušíš, dáme ti přes hubu. Asociace otců, Jižní Morava.

Nia

15. duben 2009, 12:29

Delusions are often functional. A mother's opinions about her children's beauty, intelligence, goodness, et cetera ad nauseam, keep her from drowning them at birth. - R.A. Heinlein