Quitko Journal

LFŠ 35 podruhé

Tak půlku filmovky máme za sebou, takže už můžu jakstaks bilancovat. Zatím můžu říct, že atmosféra LFŠ po odchodu Jiřího Králíka je taková ... no je nějaká jiná. Něco tomu chybí. Některé - převážně organizační - záležitosti fungují o poznání lépe, ale onen štábní byrokratický prvek zůstal. Zdá se mi to celé víc umělecké, jakoby zavřenější pro běžného diváka a ty lidi co se sem začli sjíždět mi dost připadají jako intelektuální snobové - samozřejmě ne všichni, ale například drtivá část dramaturgického sboru tam spadá. Nezapomínejte ovšem, že tyhle postřehy v tomto plátku tady servíruje někdo, kdo nerozumí belgickému surrealismu, preferuje barevný film před černobílým a radši si pustí něco od Guye Ritchieho v klídku domova z DVD. Z celé LFŠ na mě dýchá pocit, že když by se to přestěhovalo někam jinam, tak by mi to vůbec nevadilo. Uvidíme jak dopadne druhá půlka a jestli začnu mít optimističtější náhled na celý festival.

Komentáře