Quitko Journal

Život na staveništi

Konečně chvíle výdechu. Poslední týden se nesl v duchu stavebních a bouracích prací a ten následující nejspíš nebude jiný. Řeknu vám, že bydlet bez odpadu je peklo. Bez vody se dá, ale odpad je potřeba. Teď jsme ve stavu kdy máme betonový základ a před barákem hromadu bordelu, který je potřeba odvézt. Ani si nepamatuju, kdy jsem z toho byl tak v prdeli jak tentokrát. Jestli neumřu teď, tak snad už nikdy. Příští dům už bych radši postavil od základu nový a do rekonstrukcí bych se nepouštěl, ale to vám ostatně řekne každý, kdo něco opravuje.

Mimochodem v zaměstnání včera proběhl první z večerů u Slovácké Búdy - to je taková ta šaškárna, kdy náš ústav zaplatí kapelu, roztahá u búdy nábytek a pivní lavice, postará se o odpadky a někdo si pak otevře bar a rýžuje (pod našim stanem s našima prodlužkama). Mít takové podmínky, tak si bar otevřu taky. Možná by se pak vrátily aspoň ty náklady spojené s akcí. Takových absurdností se ovšem v naší firmě najde víc. Lepší je na to nemyslet, protože se mi otvírá kudla v kapse.

Komentáře