Hudební dramaturgie Českého rozhlasu
8. září 2009, TV & MédiaProstě mi to nedá a musím se zase obout do veřejnoprávních (tedy našich) médií. Tentokráte se nejedná o telinu ale o krátkodobého vládce autorádií - Radiožurnál. Krátkodobého proto, že každou půlhodinu vysílají zprávy. Bohužel jsou to pořád ty samé zprávy, které už jste slyšeli před půlhodinou, takže když už je slyšíte po třetí, tak zkoušíte naladit něco jiného (po cestě do Prahy většinou někde kolem Velkého Meziříčí). Ono se ale není čemu divit, zas tolik se toho u nás neděje, ale ten půlhodinový cyklus je zabijárna. Po repetetivních zprávách tady máme hudební dramaturgii, která mě docela děsí. Chápu, že rádio pro všechny musí mít dramaturgii postavenou tak, aby nikoho neurážela, ale takovou přehlídku průměrných a nevýrazných písniček můžete slyšet málokde. Cyklus sice není půlhodinový, ale připadá mi, že hudební smyčka se opakuje po 36 hodinách. Za posledních 5 dní jsem si doma Radiožurnál pustil dvakrát a pokaždé hráli R.E.M - Everybody hurts. Do toho zahrňme ještě neustálé opakování stejných písniček od Michala Hrůzy (Bílá velryba), Lenky Filipové (Zamilovaná) či Olympiku (Jedeme dál, Želva) prokládané hity 60. (Beachboys apod) až 80. (Sarah Connor, Sandra) let. Tohle už mi nepřijde ani jako střední proud, který by tato stanice měla preferovat. Připadá mi, že dramaturg této stanice tam sedí již nějaký ten pátek a jeho výběr a vkus jsou docela omezené. Jsem remcala a nestydím se za to. Když to srovnám se slovenským Rádiem FM, které spadá pod slovenský rozhlas, tak je to tisíc a jedno (zprávy každou hodinu a muzika namíchaná ze všech hudebních žénrů). Český rozhlas sice přišel i s alternativou - Rádiem Wave, ale ten se tady nedá chytit a přijde mi, že Vlna se dostala do éteru tak nějak s křížkem po funuse a tak hudební vkus mladých musí ovlivňovat komerční rádia.
Čtenář sice namítne, že můžu kdykoliv přeladit kam chci, ale já oponuju tím, že ne každý koncesionář je starší 45 let a rád by si poslechnul svěží muziku v kombinaci se seriózním zpravodajstvím.
A ještě poslední dovětek - Jan Pokorný už mi leze krkem ... už v TKMku se mi v mých 9 letech nezdál. Dodneška si ho pamatuju jak uvádí hudební vsuvku programu "A teď si dáme Kuličky" a vyvalil při tom oči.