Ples středoškoláků

25. leden 2010, Kultura & Společnost

Minulý rok někdy o tomto čase jsem psal své postřehy z plesu průmyslováků. Tento rok už budu uvádět správně název, jelikož došlo k fůzi s hotelovkou (která byla hned vedle) a se změnou názvu na "Ples středoškoláků" došlo i k lepšímu vyvážení poměru chlapců a dívek. Defakto se oproti minulému roku nic nezměnilo. Scénář plesu je již několikátý rok stejný. Na sále hraje úděsná kapela Trinom, na malém sále cimbálka, nějaké to předtančení a hromada alkoholuchtivých mládežníků. Tento rok žádné rozbité umývadlo nýbrž prasklé dveře, evidentně zaviněno opřením nohou slečny ze souložícího páru (i taková je dnes kultura šuku). Spestřením plesu byl příjezd mého zvukového kamaráda Bazyho a jeho kumpánů ze Vsetína. Společně vypitá láhev Ferneta a poté ještě doplnění několika panáky z baru mělo za následek, že to docela rychle uteklo. Bazy své okolí bavil (role bubeníka na stůl) i pobuřoval (role lovce žen) a kapelu určitě svými gesty musel srát. Radim (kumpán č. 1) běhal za podpory rumu za slečnama na parket - nebyl žádný troškař, bral to rovnou po dvou, a Brhely (kumpán č. 2) usnul s telefonem (a jeho 14kou na druhém konci) v ruce. Prostě paráda. Ples tedy docela ok, ale na příští rok už by to opravdu chtělo změnu, protože kapela která dělá že hraje, zpěvy jsou jak z ampliónu na nádraží a první hodina repertoáru je jak z CD výběru "Magické flétnové melodie" asi nebude pro mladé to pravé ořechové.

Sobota se nesla v relativně odpočinkovém duchu. Byli jsme s rodinkou u kamaráda Pavla a jeho ženy Žanety. Nejdřív že jenom na chvíli a nakonec jsme se tam zasekli asi na 4 hodiny. Příjezd domů, děti spát a o půl noci jsme jako zlatý hřeb večera přišli na ples Slováckého divadla. Bazy opět vtipný a někteří naši kolegové překvapení. Tentokráte jsem si řekl, že je na čase být trošku společensky na úrovni (a také udělat ženě radost) a tak jsem se dal do tance. Nejhroší na tom byl ten přeplněný parket a to, že na vás praží hromada reflektorů (holt divadelníci to ještě nemají tak zmáklé jako já). Mýslím, že pohled na mě byl stejný, jako na tatíka když hrál v "Do naha!" účastníka tanečního kurzu.

No a k tomu rozstřelenému autu - minulý víkend v něm praskla hadička od benzínu, takže jsme ho museli odvézt do servisu. Byla to naštěstí jen kravina a auto v pondělí jezdilo dál. Tato neděle ovšem byla trošku horší. Jak se říká ono "spěchej pomalu", tak se auto podařilo zabrzdit až o schody před Klubem kultury. Výsledek je spojler na maděru, pohnutý chladič, prasklá nádoba odstřikovače a nefunkční posilovač řízení. Naštěstí se Michale nic nestalo a teď čekáme na kolik že ten dojezd soukromým vozidlem k firemní havárii vyjde. Inu excelentní závěr víkendu.

Ještě malý dodatek - už se mi podařilo dosáhnout na XBox Gamerscore přes 2000 bodů, což jsem si říkal že u mě bude snad nemožné ... inu Mirror's Edge docela baví.

Komentáře