Quitko Journal

Titul jako patent na rozum

Nejdřív jsem se dlouho rozmýšlel do jaké rubriky tento článek zařadit a nakonec (pro některé možná nepochopitelně) skončil tady, protože obecně úroveň školství u nás a nahlížení na absolventy je spíše problém společenský než politický (ačkoliv i politika se na tom docela dost podepsala). Ze svých dětských let jsem byl zvyklý, že ten kdo chodil na vysokou byl buď nějaký ten pan doktor nebo to byl pan inženýr. Po roce 1990 proběhl převrat i v titulech ve snaze lépe zapadnout do západní kultury a tak vznikla hromada dalších titulů aby se lépe odlišilo kdo co umí a jestli je více či méně použitelný. Zároveň v té době začal pro naši společnost docela demografický šok. Radikální pokles porodnosti díky změně životního stylu. Já jsem docela silnej ročník, takže jsem zažil ve škole v ročníku i 5 tříd a na střední bylo tříd dokonce 6.  S úbytkem porodnosti a nedostatkem dětí pak postupně přicházel problém zavírání školek a postupného omezování tříd ve školách. U základních škol to zas takový problém nebyl, ale u škol středních a vysokých, které nyní žijí z dotací čerpaných na studenta to problém docela byl. Celé to pak dospělo do takového stádia, že se rapidně degradoval celý systém vzdělání. Střední školy začaly brát žáky, kteří patřili na učňák a jediný dopad, který to mělo byl ten, že se rušily v první řadě učební obory. Každý chce mít doma prioritně dítě s maturitou a ne jen s výučním listem (i když se může jednat o nevzdělávatelného debila). S takovým nárůstem pseudomaturantů přišel zákonitě také nárůst vysokoškoláků, protože stejná situace se odehrává i ve vysokém školství. Boj o studenty je problém všeobecně. Studentů ubylo, ale školy zůstávají nebo v horším případě přibývají. Možná si říkáte, že je to dobré, protože dneska dostane každý šanci chodit na vysokou, ale to je podle mne onen problém. Vysoká škola by neměla být pro každého (ostatně to by neměla být už střední) a především by si měla škola vybírat studenty a ne studenti vysoké. Je sice pár škol u kterých funguje jakés takés síto na studenty, ale ve výsledku už se dneska těch absolventů chrlí tolik, že je úplně jedno jestli jste prošli sítem "kvality" nebo jste prostě chodili (či platili školné) na té "správné" vysoké, která potřebovala dotaci na studenta. Tak nám tady vyrostli magistři a bakaláři jako houby po dešti. To mělo dopad i na celou společnost a tím pádem i diskriminaci dřívějších absolventů středních škol z doby, kdy se na ně ještě kladly nějaké studijní nároky, takže v některých oblastech po vás chcou vysokou školu i na to, že budete sedět v kanceláři a počítat příchozí a odchozí obálky, protože jakožto absolvent vysoké školy byste měl pak z napočítaných čísel umět udělat excelovou tabulku a koláčový graf. Dříve na vedoucí pozici stačila maturita, dneska se všude udává vysoká škola. Naštěstí už zaměstnavatelé dostávají rozum a dávají kouzelnou formuli vysoká škola nebo střední škola a praxe. Zjistilo se totiž (a ono se není čemu divit), že ve společnosti převládá názor, že s vysokou můžete dělat defakto cokoliv (dříve titul otvíral neomezené možnosti jak finanční tak profesní, pokud jste nebyl jeden z těch co cinkal klíčema nebo chodili na zakázaný koncert), takže si dneska všichni titulovaní myslí, že budou sedět v kukani, říkat druhým co mají dělat a brát za to 50 tisíc. Zaměstnavatelům už docvaklo, že člověk s maturitou a byť jen pětiletým náskokem v praxi toho ví o fungovaní věcí daleko víc než čerstvý vysokoškolák plný ideálů o tom, že "muže defakto cokoliv". Takže milí vysokoškoláci, až si budete před své jméno psát titul (ať je to kterýkoliv), zamyslete se nad tím jakým způsobem jste ty školy prolezli a co už jste dokázali. Pokud zjistíte, že jste odmaturovali za 16 (ze čtyř předmětů a to ještě na podzim) a nevíte, že ve vyjmenovaných slovech se píšou tvrdá Y, tak si informaci o tom, že jste absolvovali vysokou školu nechte jenom do životopisu.

Možná, že teď některé z vás popudím, ale víte jak to je ... jste u mně "doma" a těžko mě zakážete, leda že byste mi posílali každý měsíc několikatisícový obnos a musel jsem se přikrývat falešnou loajalitou. A na závěr taková ta novinářský větička ala Reflex: Autor je abolvent střední školy s maturitou, ale má kolem sebe dost blbců s titulem na to, aby mohl napsat takový článek.

Komentáře