Quitko Journal

Hradišťák dobývá svět

Není to zrovna každý den kdy se dočtete nebo dozvíte, že to někdo z našeho maloměsta někam dotáhl a v lepším případě ho osobně znáte. Schválně, kdo celostátně známý vás napadne když se zeptáte na někoho z Hradiště. Na prvním místě to bude asi Jiří Pavlica, Jiří Králík (ale ten je z Gottwaldova, byť tady docela dlouho žije) z umělecké branže, pak možná tak Alois Grebeníček a kopálista Miroslav Kadlec. Těch osobností je víc, ale tihle 4 mě teď tak napadli. Vždycky mě zahřeje na srdci, když se o někom mluví v televizi nebo tam někoho vidíte a můžete říct "Hele, ten je od nás" nebo v lepším případě "Hele, toho znám". Osoba o které je teď řeč je člověk, kterého jsem poznal díky své práci v kultúře a na Letní filmové škole - Štěpán Hulík. Nebylo žádným tajemstvím, že mu manuální práce moc nejdou, on se tím asi ani moc netajil a moje žena mu vždycky říkala, že se má dobře učit, aby se nemusel živit rukama. Netrvalo to dlouho a dostala se k nám zpráva, že Štěpán byl oběv roku v soutěži Magnesia Litera. To přišlo ono "Hele, toho znám". Na LFŠ jsem mu neopoměl sdělit, že jeho knihu máme na záchodě a krátí mi čas při delších sezeních, což ho docela pobavilo. Teď o Štěpánovi slyšíme znovu v souvislosti s filmem Hořící keř z produkce HBO, který režírovala Agnieszka Holland. Napsal scénář k této třídílné minisérii a recenze jsou docela pochvalné, takže si myslím, že Štepána čeká docela slibná budoucnost (pokud se třeba neuchlastá nebo tak něco cheche) a je živoucím důkazem toho, že když si člověk za něčím opravdu jde a stojí si za tím, tak to dokáže. Takže já osobně mu držím palce a je to pro mě žhavý kandidát na rozhovor pro můj nový server o regionální kultuře.

Komentáře