Půlroční pauza

14. prosinec 2013, Ze života

Je to až k nevíře, ale půl roku jsem tady na to docela kašlal. Ono se není čemu divit. Mám takový pocit, že co jsem otec, tak se ten kolotoč s názvem Život začal točit čím dál rychleji. Za dobu od posledního zápisu moc zásadních životních změn nebylo, spíše to tak nějak plyne. Můžu říct, že jsem zase o něco moudřejší, co se práce týče - jenom se mi stále častěji potvrzuje pravidlo "pro dobrotu na žebrotu" a po absolvování několika pracovních schůzek můžu vesele srovnávat pracovní kulturu ve velkoměstě a na maloměstě. Také se ke mě oklikou dostaly nějaké bludy, co o mě kolujou po našem maloměstě a já nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Docela mě udivuje co dokáží některé slabomyslné mozky vyplodit nebo jiným napovídat (a ti se toho chytají). V tom půlroce proběhly také nějaké upgrady haciendy - máme hotovu terasu, takže jsme zase o krůček blíže stavu "jako u lidí", zprovoznil jsem sklep a v patře je hotová podlaha a příčka do koupelny (tak ze 75%) - no prostě takové drobné radosti. Kdybych to sem měl všechno dopodrobna vypisovat, tak by to bylo na několik slušných zápisků. A proč že jsem na to tak dlouho házel bobek? Mám to asi časově špatně omenežrovaný. Když už mám chvilku volno tak poslední dobou raději volím pasivní zábavu u debiloskopu nebo si pustím XBOX a snažím se ulovit nějaký ten achievement. Zrovna teď se mi podařilo v Deal of the Week koupit Dishonored a tak mi to pořád nedá objevovat co bude dál. Prostě po nějaké době opět gameska, která na mě dýchá stejnou atmosférou jako Half Life 2 a konspiračním příběhem ala Deus Ex 3. No vidíte, hned by to bylo na fajn článek, kde bych se rozplýval nad superlativy herního světa ... asi bych s tím zase měl něco udělat a zásobovat vás zážitkama ze života freelancera v kombinaci s otcem na mateřské ...

Komentáře